Loupak.cz - Vtipy

Kněz si nechá vybudovat kostelík.Stavba je hotova nábytek nastěhovaný a tak se tam už může nastěhovat,ale najednou potřeboval na velkou a zapoměl na záchod,tak se rozhodl rychle vyléz na střechu kostelíku a začne srát.Najednou kolem jde věřící s talířem a to hovno ze střechy se skutálelo mu přímo na ten talíř,podíval se nahoru a povídá"Bože! čeho si ještě přeješ!" a kněz nato "Papír!!!"

„Kukačko, kolik mi zůstává života?”
„Uk - uk.”
„Co to znamená?”
„Že už dva roky žiješ zbytečně.”

Na záchodě: „Já jsem český baleťák.”
„Těší mě, já jsem slovenský toaleťák.”

„Jakou cestu volíte?”
„Žádnou - já volím ODS!”

Chlap si koupí dům a pojmenuje si ho „KEŘ”. Pak si koupí garáž a pojmenuje si ji „TRENKY”. Pak si koupí auto a pojmenuje si ho „PINDÍK”.
Druhý den přijde do „KŘOVÍ”, koukne se do „TRENEK” a „PINDÍK” nikde!

„Kolik je hodin?”
„Za pět minut.”
„Za pět minut kolik?”
„Nevím, mám jen velkou ručičku!”

Vtip kratší, ale ještě pořád dlouhý, kdy se zasmějete, protože vám to připomene váš život!

Chlápek jde po newyorské ulici, mávne – a hned je tu stand by taxík. Vleze dovnitř a taxikář Benny Koppelman si pochvaluje:
„Jste jak Moše Glikman. Ten taky vždycky, když jsem potřeboval rito, tak se znenadání objevil.“
„Kdo že?“ ptá se chlápek taxikáře.
„Ale, jeden maník, co měl vždycky štěstí. Asi jak vy, když jste teď potřeboval taxi a já tu hned byl. Takhle to bylo u Mošeho Glikmana pořád.“
„No… dobře, ale občas se taky objeví trochu té smůly, ne?“
„Ne však u Mošeho Glikmana. Byl to klikař, navíc fantastický atlet a v golfu, no, kam se na něj hrabal Arnold Palmer. Kromě toho zpíval božský baryton v opeře a tančil líp než Fred Astaire. Měl jste ho slyšet, jak hrál na piano, skoro jako sám George Gershwin.“
„To zní, jako by to byl pěkný mens, co?“
„Nemlich tak. Paměť měl jako computer, dokázal si pamatovat járcajt u kdekoho, znal všechno, co se týkalo vína, jídel, gastronomie, dokázal si zapamatovat všechno. Ne jako já; vyměňoval jsem jednou pojistky, a ve všech okolních barácích rázem nastal black-out!“
„Wow, byl to asi machr, co?“
„Jasně, a vždycky znal i nejkratší cestu nebo zkratku a věděl, kde se dají čekat dopravní zácpy.“
„Mmm, moc lidí tohle zná.“
„… a taky věděl, jak zacházet s ženskýma, jak to zařídit, aby se cítily fajn; nikdy ženské neukázal záda a už vůbec ne, když byla v maléru. A jak se epes oblékal! Pane, vždycky poslední móda a šaty bez poskvrnky. Boty vždycky naleštěné.“
„Evidentně okouzlující člověk, ten Moše Glikman. Kdy jste ho viděl naposledy?“
Abych pravdu řekl, nikdy jsem Mošeho Glikmana neviděl ani nepotkal.“
„Ksakru, tak jak to, že o něm to všechno víte?!“
„Inu, vzal jsem si vdovu po Mošem Glikmanovi.“

Telefon na linku důvěry: „Konečně jsem pochopil smysl života. Prosím poraďte, co mám dělat dál - zastřelit se, utopit se, nebo se oběsit?”

Poslední dobou si připadám jako dveře. Občas se namažu, občas si vrznu a čekám, kdy mě zavřou.

Co zastaví padání vlasů?
Podlaha.